V malém městě, na dvořečku,ozýval se křik a smích. Náhle se tam, přibelhalo, malé děvče o berlých.Zachtělo si s dětmi hrát a tak přistoupilo blíž. Děti ji však odehnali, že je jim jen na obtíž. A tak jedné, krásné noci, anděl jsi k sobě vzal. Ret mrtvého děvčátka tiše zašeptal: " Maminko má, až budu v nebi, můžu si s andílky hrát ? Neřeknou mi, že jsem mrzák, a že jim mám pokoj dát ? Tady mě jen odhánějí...nikdo mě nemá rád...Maminko má, až budu v nebi, budu si s andílky hrát." Ráno, když ji odváželi, utich dětskej křik a smích. Všichni se teď pořád ptají po děvčátku o berlých....
Tohle zložil člověk, co měl dceru o berlých. Velký žal mu srdce svíral a jen v tomto našel klid...