Závoj tmy dopadá na zem, svět svým kouzlem zahalilo a Tvé srdce už vědělo, že jsi můj sen. Tolik bych toho chtěla udělat, proplout galaxii snů, zastavit čas, pozastavit hráz slzám, svázat ruce zlým myšlenkám.
Cítím Tvé něžné dlaně v kalichu horkých vln... Cítím vůni květů ráje a naše duše navždy nahé se tiše usmívají na lidské vášně v prolínání... dávno jsme již jedno tělo... Jsi jak krásny obzor, pohlazení motýlí, jak mořský vánek , slza na víčkách mých, navzdory vší lidský zlobě, navždy ve mně a já v Tobě, slunce, co rozjasní louku podél cest, navždy Te budu v srdci vést...
