 pryč.Polib mě na rty a vytáhni klíč, kterým se odemyká bezstarostný svět, kde není zlomyslných vět. Odveď mě do světa, kde můžeš milovat, odveď mě do kraje, kde nemusíš lhát, |
 Závoj tmy dopadá na zem, svět svým kouzlem zahalilo a Tvé srdce už vědělo, že jsi můj sen. Tolik bych toho |
 Kráčíme životem po kamíncích. Některý je hladký, jiný neopracovaný a píchá... a taková jsou i srdce lidí, které na své cestě |
 Čas plyne dál a dál a svět kolem se mění a otáčí...Barvy poletují vzduchem a jednou se zastavíte a říkáte si:"Kam ten čas zmizel? Kam se poděl?" V mysli zůstávají jen vzpomínky, ty, které si chcete uchovat Vám čas nikdy nevezme...  |
 |
 ...je síla, která nám dává chuť žít...Překonáváme zábrany,táhne nás dál k poznání, milování, k naší nezměrné síle lásky, kterou prožíváme... |
 ...Ano, něco cítím...Jsem zmatená...moc zmatená. Vím, že je to nádherný cit, něco pro mě tak vzdáleného, něco nádhernýho. |
 ..a nenacházím... Kde se mi schováváš ? Nechal jsi mě samotnou a do mého srdce vešel stín...Nenech mě samotou...Bojím se stínů, dobře to víš... Hvězdičky jasné, |
 ...opět budu usínat sama...bez Tebe...A tak moc bych si přála být s Tebou...Tak moc bych si přála natáhnout |
Copyright ©simiana, Práva vyhrazena.